Projekt ZASTAVENÍ je jedním z hlavních doprovodných programů, které jsou naplánovány k výročí zapsání města Kutné Hory na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Je prezentací děl současného výtvarného umění v prostorách historických objektů a kostelů na území Kutné Hory s prodlouženým rádiem přilehlých obcí – Sedlec u Kutné Hory (katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele), Nové Dvory (kostel sv. Anny) a zámek Kačina.

Vybrána jsou díla autorů, která rezonují s křesťanskou kulturní tradicí, s uměleckohistorickým odkazem minulých generací, stejně jako s historickým architektonickým rámcem Kutné Hory. Výběr děl zahrnuje různá výrazová média (socha, objektová instalace, malba, fotografie) od autorů napříč generacemi. Sjednocující platformou je téma ZASTAVENÍ, které reaguje na všeobecné zrychlení ve společnosti tím, že nabízí alternativu – "zpomalení". Princip symbolicky odkazuje na "zastavení" Křížové cesty. Usebrání a kontemplaci.

Díla jsou instalačně rozprostřena do různých objektů. Jejich instalace zohledňuje v případě kostelů spíše liturgickou funkci výtvarných artefaktů nežli způsob jejich galerijní reprezentace. Díla mají "splynout" s prostředím a zároveň oživit a aktualizovat kontakt turistů a návštěvníků památek se současnými projevy umění. Setkání se sochou, obrazem, fotografií či instalací vyžaduje klid, koncentraci, zastavení, aniž záleží na tom, jak staré dílo je.

Cílem projektu má být připomenutí, že neexistují hranice mezi současným uměním a uměním minulých epoch. Určitá témata prostupují časem a cyklicky se opakují. Vyjadřují úctu k životu, jsou výrazem solidarity s lidským osudem a utrpením, poukazují na opakující se události a rituály, v nichž se člověk ujišťuje o tom, že jeho existence není zbytečná a marná. V neposlední řadě připomínají širší souvislosti a historické kořeny celoevropské kulturní identity, v které české umění hraje jednu z významných rolí.

V souvislosti s městem Kutnou Horou jako památkou UNESCO cílí projekt na propojení tradice a současného živého umění, neboť právě prostřednictvím současného umění se prohlubuje citlivost i vůči historii a dějinám. V neposlední řadě se projevy současného umění vřazují do historického rámce jako živé znakové soustavy, které promlouvají o aktualizaci základního lidského kontextu, který stojí za vším současným i minulým, co se ukládá v lidské paměti – v nejobecnější rovině kladou otázky po tom, co to je lidská přítomnost, oč se v ní jedná a jak má, či nemá být naplňována.

Autoři a lokace: Dominik Běhal (1988) – zámek Kačina, Kateřina Komm (1990) – chrám sv. Barbory/ kostel sv. Jana Nepomuckého/ kostel sv. Jakuba, Monika Immrová (1970) – kaple Božího těla, Jakub Janovský (1984) – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Kutné Hoře – Sedlec, David Pešat (1980) – kostel sv. Anny v Nových Dvorech, Ivan Pinkava (1961) – kostel sv. Jana Nepomuckého/ kostel sv. Jakuba, Miroslav Polách (1980) – chrám sv. Barbory, Zbyněk Sedlecký (1976) – GASK, Miloš Šejn (1947) – kostel Panny Marie Na Náměti, Richard Štipl (1968) – zámek Kačina, Vladimír Véla (1980) – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Kutné Hoře – Sedlec, Jindřich Zeithamml (1949) – zámek Kačina

Kurátorem projektu je Mgr. Petr Vaňous, Ph.D.Oficiální zahájení: 15. 6. 2025

Detailní informace (obsah katalogu) o projektu ZASTAVENÍ: 

16. června - 30. září 2025

chrám sv. Barbory, kaple Božího těla, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Jana Nepomuckého, kostel Panny Marie na Náměti, GASK, katedrála nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele (Sedlec), kostel sv. Anny (Nové Dvory), zámek Kačina

pořadatel: Město Kutná Hora, Římskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora, Římskokatolická farnost Sedlec, GASK, Národní zemědělské muzeum